Tak je tu zase “Puťák”. Sešli jsme se v loděnici nabalili autobus a vlek a vyrazili. Tentokrát k Ohři.
Rychlá zpráva pro všechny doma, dorazili jsme v pořádku.
Sobota 14.7.2012 Odjezd
Ráno jsme se sešli v 8 hodin v loděnici a začali připravovat věci na cestu.Když byl zabalený erár Helča, Richard a Lucka odjeli předem Avčou na nákup. Asi okolo 9 hodin přijel Miloš se Žlutobusem a druhá skupina mohla také vyrazit.
Avia klub v čele s prezidentem klubu Ríšou dorazil do tábořiště v Tršnici o něco později než Žlutobus a už byly postavené stany i tábořiště. Všichni začali vykládat nákup a umisťovat ho do stanu velkých, takže v něm pak nebylo k hnutí, neboť tam měli všechen erár.
Martina s Alešem nám vysvětlili jaká bude letošní táborová hra. Jakmile bylo vše hotovo vyrazila Martina s Ríšou, Tomášem a Ondrou na dřevo. Těsně po jejich příjezdu zpět dorazil i Štěpán. Začalo se řezat a muselo se dojít do kilometr vzdálené hospody pro pitnou vodu.
K večeři se začaly dělat špagety s červenou omáčkou. Během vaření si Johanka zlomila ruku v předloktí při zábavné hře- skolte Aleše, což se zjistilo až další den na pohotovosti. Po večeři nám Tomáš zahrál na kytaru a šlo se spát. Dobrou noc
Lucka a Tomáš
Letošní puťáková hra je zvláštní posunutím v čase. Každý den tady, je vlastně jedním měsícem v roce, takže se oslaví všechny svátky, narozeniny i významné dny. Jen nevím koho napadlo jít v lednu do SOOSu.
Neděle 15.7.2012 LEDEN
Ráno bylo mrazivé. K snídani jsme měli čaj, buchty makové a tvarohové, povidlové bohužel nebyly!! Zachránil to jablečný a tvarohový závin. Tento den jsme se vydali na Sibiřskou tůru. Před odchodem jsme se Jitka, Pavlík a Já NEdobrovolně zúčastnili otužovací kůry v Ohři. Cesta byla krkolomná, závěje vánice blizard komplikovala naše putování. Nakonec jsme došli do cíle- SOOSu.
Při přestávce na oběd začalo krupobití. Proto jsme se schovali do muzea, kde jsme si oprášili dějepis a vznik světa. Takové obludy jaké žily dříve, by slona měli jako zákusek po obědě. Dobře že z nich vzniklo rašelinové bahno, na které se chodíme dívat. Prohlídku jsme vnímali očima, ušima, ale i nosem. Viděli jsme spoustu vycpaných zvířátek, hlavně ptáků.
Při zpáteční cestě jsme si udělali zacházku do Motýlího domu. Viděli jsme krásný tropický motýli. Byli červený, modrý, maskovaný jako list a pak žlutý noční. Asi čtyrky motýli si oblíbili Standu, nejspíš se jim líbila modrá mikina. Po cestě zpátky začala silná sněhová vánice, která během naší nepřítomnosti vykolíkovala holkám stan. Naštěstí milí sousedé ho zachránili a zakolíkovali. Bohužel karimatku, spacáky a pyžama byla durch.
Do večera však všechno uschlo.Tragédie zažehnána. Když jsme se vrátili do kempu, tak si Johanka stěžovala že ji zraněná ruka ze sobotu pořád pobolívá a tak se vydal záchranný tým Tomáš, Lucka, Štěpán a Johanka do Chebu do nemocnice. Pan doktor nechal udělat RTG a zjistil že 2 kosti v předloktí jsou zlomené. Johanka tedy dostala sádrovou dlahu až na rameno. Takže po dohodě s maminkou si statečně sbalila loďáček a vydala se na cestu domů. Nemusela však pěšky, ale byla odvezena záchranou stříbrnou jednotkou. Já jsem se totiž nuceně musela vracet do Prahy, kvůli práci. Se všemi jsme se rozloučili a vyrazili pryč ze zasněžených hor.
Martina a Johanka z Prahy
Venku mrzne jako v únoru, prosekali jsme si cestu k proudnici a pak už to šlo samo. Ještěže nejedeme moc daleko.
Pondělí 16.7.2012 Únor
Ráno nás vzbudilo jemné zavolání: ,,Snídaně!“ To znamenalo, že už je hotová hrachovka s chlebem. Takže jsme se rychle vyhrnuli ze stanů a dali si porci. Mezitím Houbák se Štěpánem uhňahňali vajíčkovku na cestu.
Po snídani začalo to pravé hemžení, protože nejen my, ale úplně všichni v tábořišti začali balit. Kus věcí se nacpal do ,,Afky“ a zbytek ke Štěpánovi.
Pak proběhlo auto přesouvání. Kluci se vrátili v jednom autě, a to byl signál k tomu, abychom hodili lodě na vodu a vyrazili.
Cesta pomalu odtékala až na nás přišel hlad. Takže jsme vylezli na břeh a dali si tu připravenou vajíčkovku. Najedení jsme znovu usedli do svých plavidel a pokračovali dál.
První větší zádrhel byl přenášecí jez v Kynšperku, který se Štěpán pokusil seskočit na kajaku, ale jen s těží se vůbec přehoupl přez okraj. Když se mu to povedlo, konečně skočil a udělal tak všem okolo báječnou show.
Od jezu jsme odjeli všichni a jelo se dál. Na konci té dlouhé cesty byl jez a tábořiště Šabina na které se už všichni ptali. Na tábořišti stála Ávka, takže všichni postavili stany a převlékli se do suchého. Štěpán s Tomášem utíkali na vlak a jeli na předchozí stanoviště Štěpánovo auto. Mezitím jsme hráli hry. Jelikož byl únor a v únoru má Lucka narozeniny, hodili jsme ji do vody. Asi za dvě minuty přijeli Tomáš se Štěpánem a Lucku tam hodili znova, ale to sme byli na prutech na buřty, na kterých sme si potom upekli buřty, snědli je a šli jsme spát.
Aleš a Klárka
Tentokrát lehce odpočíváme a zároveň těžce sportujeme. Soutěžní klání ve všech možných jarních hrách je v plném proudu.
Středa 17.7. 2012 březen
Vstali jsme a už byl hotový čaj. Dokonce jsme už měli připraveny nějaké ty chleby s máslem a sýrem, ale většinu jsme si jich museli domazat sami. Po snídani jsme šli hrát jednu s alešových veselých her. První hra spočívala v tom, že jsme nosili v kanistrech vodu do barelu a hrnců na čas. Dále jsme hráli různé mnohem standardnější hry jako například: Pitbul, hu-tu-tu-tu, rybičky rybičky rybáři jedou, Bu-Ku-Hu atd…
Další hry, které měl Aleš ještě v plánu hrát byly znemožněny deštěm, který trval přibližně 2 hodinky. V této době jsme měli volno a zalezli si do stanů, kde jsme se sami velmi dobře zabavili. Když už byl uvařit, svatý Petr se nad námi slitoval a déšť pozastavil.
K večeři jsme měli jahodové knedlíky s tvarohem. Po večeři jsme měli ještě toho času na slehnutí a šli jsme si zahrát pár dalších veselých her. Po skončení nám byl ještě rozdělen nějaký ten písek času, něco jsme zazpívali při doprovodu kytary a šli na kutě.
Ríša a Kristínka
Jaro už jede na plné obrátky a my pleteme pomlázky a barvíme vajíčka. Pak se to všechno semele, ale zachrání to beránek. Už aby byl máj.
Čtvrtek 18.7. Duben
Ráno byla vyhlášena snídaně. Dělali ji Klárka, Jitka, Kristina, Berta a Štěpán. Bylo chleba z máslem marmeládou a medoládou s kakaem. Moc jsme jsi pochutnaly. Potom po snídani jsme šli dělat pomlázky. Šli jsme s Alešem pro pruty, vyděli jsme při tom ROOMY. Byly v domu. Aleš dal Pavlovy pohlavek protože řek asi 5 krát že máme trhat dlouhý a tenký a pavel trhal dlouhý a tlustý.
Došly jsme do tábořiště a tam už holky spolu s Luckou a Helčou vařily vajíčka. Byly tam modrý zelený a červený a na nás už tam čekal štěpán se svojí pomlázkou a začaly jsme jí plíst a pak jsme jí zavázaly provázkem a byla hotová a holky si už barvily vajíčka a až zazvonilo v kostele tak jsme šli je šli vyšupat a všichni měli vajíčko. Já jsem měl dvě ostatní jedno a honzík neměl apak jsme je snědly.
K jdlu jsme měli šlejšky s cibulkou a slaninou. Po obědu jsme si odpočinuly aby nám slehlo a přišlo na řadu vykoupat ty co měli svátek či narozky. A ještě k tomu 2 co se jim to vyhlo z důvodu špatného počasí.
Natáhli sme šňůru na mokré oblečení a pověsilo se aby schlo. Po tom jsme si dali meloun ale s veselou hrou k tomu s kostkou a dalšíma překážkami. Dopapali sme a šli jsem hrát hry. Rybičky a Pitbula.
Když se dohrálo tak sme se napily a zjistili že je čas dělat večeři. Byl buřguláš a ujal se ho Aleš s Tomášem. Zbytek dělal dřevo nebo se flákal. Po jídle se přečetla kronika, rozdal písek času podle bodů děcka získali. Pak se vyzubeli a šly spát. Dobrou
Standa a Houbák
Další z mnoha přesunů. Pokračujeme do Lokte. Řeka se kroutí jako had. Ale máj je přece lásky čas…
Pátek 19.7. 2012 Květen
Tak začal nový den. Jen co se Martina s Ondrou vzbudili začali ohřívat rajskou polévku, kterou si připravili předchozí večer. Hned poté se začalo s buzením ostatních.
Jen co jsme zdlábli rajskou s chlebem, tak jsme si zabalili na štreku, jenže kvůli přejezdu s auty jsme museli počkat jen co přijeli zpět. Pak jsme se nalodili a odjeli z Šabiny do Lokte. Štreka docela utekla, ale plán se svačinou před Loktem nevyšel kvůli hladovým krkům, tak jsme si dali česnekovou pomazánku s chlebem. Všechna se snědla. Dosatali jsme se do 6tého kola, zabalili jsme zbytek svačiny do barelu a vyrazili dál do Lokte. Přejeli jsme dva jezy a rozbyli tábor hned po příjezdu Ríšových klíčů do Avie.
Velký kluci jeli na dřevo. Děti mezitím okusili atmosféru Máje. Postavili si májku kterou si navzájem kradli a vymysleli zamilovanou básničku. Kradení zkomplikovala večeře a holky mohly ulovit první bod. Nakonec hra skončila plichtou, hodil se Standa do vody, protože má v květnu svátek. K večeři se udělalo to nejoblíbenější „ rizoto- to dobré“, poté se přečetla kronika, zarecitovali básně a šlo se spát. Ale ne na dlouho, protože začala noční hra. Když už byla tma, vedoucí vzbudili děti a rozdělili se na holky a kluky. Kluky odvedl Tomáš do lesa a přivázal je ke stromu a na břicho jim namaloval značku. Lucka namalovala značku holkám, ale na záda a ty pak měli za úkol najít pomocí baterky svého vyvoleného se stejnou značkou a potom se vrátit zpět do tábořiště. Od tud si v párech vyšli na procházku na ,,Petřín“(místní vyhlídku) u jezu. Kde je čekal Aleš s Martinou a dalším úkolem. Všichni všechno úspěšně splnili, nikdo se neztratil a tak se mohlo konečně jít na kutě.
Tomáš a Pavel
Ano je červen, ten začíná dnem dětí, ale tentokrát je všechno trochu jinak. Dneska jdeme do Lokte a to bude teprve zábava.
20.7.2012 Červen
Ráno jsme se porbudili a čekalo nás překvapení-na snídani si musíme počkat až do města. Celý hladový jsme si rychle zabalily batůžky a vyrazili do Lokte. Cestou jsme zdolali vysoké schody, které nás dovedly až na náměstí ke kašně. Tam šel Tomáš s Alešem do sámošky pro rohlíky, housky, šunky, sýry a pro něco k zapití. Když jsme se nadlábli, vydali se děti, Tomáš, Lucka, Houbák a Štěpán na zdejší hrad. Martina s Alešem během toho připravovali hru a Helča s Ríšou stávkovali. Prohlédli jsme si mučírnu a poslechli paní průvodkyni. Po té už byl čas na obídek, tak jsme se vydali do naší známé restaurace a pořádně se nadlábli. Holčičí spolek seděl hned přímo televizi, takže místo toho aby hýbali pusou a žvýkali, seděli s otevřenou pusou a zírali na Óčko.
Když jsme dojedli začali děti hrát hru, kdy měli sbírat v okolí modrého vlajícího pruhhu obálku s lístečky s body. Když se dohrálo, vrátili jsme se zpět do tábořiště. Zahráli jsme si pár veselých her a děti byly seznámeny s plánem následujícího dne- dne dětí. Vymysleli si jídelníček na celý den, sestavily nákup a došly si na něj se Standovým kufrem do Lokte. A už byl čas k večeři. K té Tomáš s Luckou udělali lečo. Nevím proč ostatním lečo (všeobecně) nechutná-já osobně ho zbožňuji. Chvíli po večeři přijela návštěva sestavená z Tondy, Mudry a Verči. Přečetli jsme si kroniku, vyčistili zuby a šli spát.
Helča
Teď nám nastal trochu zvrat. Včera byl sice červen, ale kvůli poruše v toku času, jsme se vrátili a zpomalili, takže dnes je celý den dětský. To jsem zvědav kdo tomu bude velet?
21.7.2012 Dětský den
Ráno nás probudilo mocné a hlasité hulákání:,,Snííídaněěě “!!! To už jsme věděli že nastal nový den a to den plný zvratů. K snídani jsme měli lupínky a čoko-koule s mlékem. Po snídani nás ,,vedoucí” nahnali hrát brambory. Po dlouhém bojí ,,vedoucí” VS ,,děti” vyhrály v převratu ,,děti”, tak jsme dostali trochu toho volna. Během toho se všichni pokoušeli dostat Štěpána do vody. Po dlouhém a úporném boji, plném nesčetně odřenin, boulí a všeho možné se nám to nakonec povedlo. Při této akci si Houbák zarazil do malíkové hrany na pravé noze kus kamene. Po chvíli krvácení bylo po všem, všichni se osušili a ovázali. Nastal čas k obědu.
K tomu jsme měli opět sladké, tentokrát těstoviny s mákem, nebo s cukrem a skořicí. Pro ty,kteří neholdují ani jedné z těchto možností tu byl kečup a sýr. Po obědě byla odpolední pauza a naši jednodenní vedoucí se vydali do cukrárny na sváču. Při výletu do města si zahráli báječnou super tajnou hru, která se ve výsledku jmenovala Ztratila se Kristínka. Asi po půl hodině přišli vedoucí s pravdou ven, ale to už hodnou chvilku seděla Kristina v klubovně v suchu a teple. Všechno dopadlo dobře a den pokračoval dál. Během odpoledne proběhlo prý křtění, což nevím, protože jsme jako hodné děti během poledního klidu spali. Znamenalo to přijetí nových členů mezi vodáky: Jokera, Kačku a Láďu. Po velkém lijáku následovala večeře. K té jsme dostaly hot dogy. Po hot dogách jsme dostali druhou véčou- a to dortíky z cukrárny, po druhé večeři následovala třetí večeře a to popcorn zhotovený na ohni. Po těchto všech dobrotách,které jsme dostali nám nezbylo nic jiného než jít ulehnou na kutě, aby se veškeré to jídlo řádně vstřebalo.
Lucka
Takže nám nezbývá než zabalit a vyrazit. Tok času už je zase v pořádku a my frčíme do Karlových Varů. Snad stihneme filmový festival, když je ten červenec…
22.7.2012 Červenec
Ráno nás probudili vedoucí že si máme zabalit a pak jít na snídani. K snídani jsme měli hovězí vývar který den předtím uvařili Richard s Helčou. Byl výborný tak jsme si zabalili stany a naložili loďáky do ávky. Mezitím odvezl Štěpán Šimona do Sokolova protože mu oteklo oko. Ávka, Martina a Hosté odvezli loďáky a vrátili se jedním autem. Odjeli jsme na vodu a rozloučili jsme se s návštěvou a začali jsme putovat. Dojeli jsme k restauraci a tam jsme si dali svačinu. K svačině jsme měli rybý pomazánku, po svačině jsme jelii do varů a tam jsme vyzvedli Šimona a rozloučili jsme se ze Štěpánem a jeli jsme dál.
Zbytek cesty nám spestřovalo vyprávění o nízké úrovni zdravotnictví v ČR především v Sokolově. Když jsme dojeli do tábořiště postavili jsme stany a vybalili jsme si důležité věci z loďáků se standovou pomocí si richard neoprávněně přivlastnil koště. Ti co měli svátek či narozeniny šli do vody. Poté jsme si počkali na večeři, vyčistili zuby a šli spát. K večeři jsme měli rajskou.
Jitka a Tomášek
A kromě památek i koupání v bazénu a vůbec všelijaké letní radosti.
23.7.2012 Srpen
Po zbuzení Lucka s Tomášem udělali snídani:rohlíky s pomazánkovým máslem.Po snídani jsme si zabalili batůžky a Tomáš nám vysvětlil zábavnou hru Lžičkovanou a vyrzili jsme do Karlových Varů. Cestou do města začali pomalu vypadávat první ,,Troubové”. Když jsme dorazili na náměstí, tak jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla do bazénu a ta druhá šla zařizovat hru, poštu a restauraci.
Asi po hodině a půl jsem se sešli u koní a šli jsme na oběd. Někdo si pochutnal na kuřecích řízkách a někdo na smažáku. Po restauraci jsme se rozdělili na 3 skupiny a začali hrát druhou zábavnou hru:odpověz na zpřipitomělý otázky. Po zodpovězení všech otázek jsme se sešli u kašny, poté jsme se šli kouknout(někdo taky ochutnat) léčivé prameny. Když jsme procházeli prameny tak zase pár ,,Troubů” vypadlo ze hry. prošli jsme všech 12 pramenů, tak jsme šli zpět do tábořiště.
V tábořišti se pár otužilců převléklo do plavek a šli se osvěžit, ale před tím se hodili do vody ty kteří měli v srpnu svátek nebo narozky. Po té bylo volno, ale pořád jsme hráli lžícovanou, kde jsme zbyli už jenom 3- Berta, Houbák a Aleš. Po chvilce vypadl i Houbák a začal se připravovat Gyros. Když byl čas k večeři, sešli jsme se všichni u ohně a začali papat Gyros. Po večeři se dražilo a někdo si vydřepoval i 400 dřepů, poté se rozdal písek a šlo se spát.,,A co vedoucí?”
Berta a Šimča
I když už je září. Všichni si chtějí ještě užít léto. Tak využijeme posledního teplého měsíce a trochu si zablbneme ve vodě.
Tentokrát to nevypadá na velkou účast, dorazili Regenti a … No to je všechno, ale i tak si to užijeme, přesun po vodě nikoho nezabije, když máme tak hezky.
Někdo má indiánské my máme dračí, je to tím, že pořádáme netradičně tradiční drakiádu, tentokrát na puťáku.
Tak nám ten rok docela utekl, jsou tu zase Vánoce a Silvestrovské zábava.
Realita se ozvala ve vší prudkosti a čas už zase běží normálně. Takže to znamená jediné. Vracíme se domů.
