Lednový výlet do SOOSu
Letošní puťáková hra je zvláštní posunutím v čase. Každý den tady, je vlastně jedním měsícem v roce, takže se oslaví všechny svátky, narozeniny i významné dny. Jen nevím koho napadlo jít v lednu do SOOSu.
Neděle 15.7.2012 LEDEN
Ráno bylo mrazivé. K snídani jsme měli čaj, buchty makové a tvarohové, povidlové bohužel nebyly!! Zachránil to jablečný a tvarohový závin. Tento den jsme se vydali na Sibiřskou tůru. Před odchodem jsme se Jitka, Pavlík a Já NEdobrovolně zúčastnili otužovací kůry v Ohři. Cesta byla krkolomná, závěje vánice blizard komplikovala naše putování. Nakonec jsme došli do cíle- SOOSu.
Při přestávce na oběd začalo krupobití. Proto jsme se schovali do muzea, kde jsme si oprášili dějepis a vznik světa. Takové obludy jaké žily dříve, by slona měli jako zákusek po obědě. Dobře že z nich vzniklo rašelinové bahno, na které se chodíme dívat. Prohlídku jsme vnímali očima, ušima, ale i nosem. Viděli jsme spoustu vycpaných zvířátek, hlavně ptáků.
Při zpáteční cestě jsme si udělali zacházku do Motýlího domu. Viděli jsme krásný tropický motýli. Byli červený, modrý, maskovaný jako list a pak žlutý noční. Asi čtyrky motýli si oblíbili Standu, nejspíš se jim líbila modrá mikina. Po cestě zpátky začala silná sněhová vánice, která během naší nepřítomnosti vykolíkovala holkám stan. Naštěstí milí sousedé ho zachránili a zakolíkovali. Bohužel karimatku, spacáky a pyžama byla durch.
Do večera však všechno uschlo.Tragédie zažehnána. Když jsme se vrátili do kempu, tak si Johanka stěžovala že ji zraněná ruka ze sobotu pořád pobolívá a tak se vydal záchranný tým Tomáš, Lucka, Štěpán a Johanka do Chebu do nemocnice. Pan doktor nechal udělat RTG a zjistil že 2 kosti v předloktí jsou zlomené. Johanka tedy dostala sádrovou dlahu až na rameno. Takže po dohodě s maminkou si statečně sbalila loďáček a vydala se na cestu domů. Nemusela však pěšky, ale byla odvezena záchranou stříbrnou jednotkou. Já jsem se totiž nuceně musela vracet do Prahy, kvůli práci. Se všemi jsme se rozloučili a vyrazili pryč ze zasněžených hor.
Martina a Johanka z Prahy
