Drakiáda 2012
Letos jsme se připravili lépe než jindy, dlouhodobě jsme sledovali, kde fouká, kde ne a hlavně kdy. To vše jsme se pak pokusili zúročit bezkonkurenčním vypuštěním draků. Jen kdyby naše výpočty nebyly krapánek liché. K tomu se dostaneme později.
Začalo to v pátek, sraz na autobus a ve vzduchu větrné napětí. Cesta autobusem do Stříbrné Skalice a napětí ve vzduchu ze zvyšovalo. Ubytovali jsme se, zahráli si nějaké uspávací hry a přemýšleli o sobotě. Jak bude foukat a my se budeme muset kotvit k zemi, aby nás to neodfouklo.
V sobotu ráno jsme si dali marmeládové rohlíky a vrhli se na stavbu létajících monster. Napětí ze vzduchu se vytratilo a my začali trochu řešit konstrukci našich draků, aby byli schopni letu i v bezvětří. Mezitím Aleš připravil orientační okruh na body, kterého se někdo zúčastnil před a někdo až po obědě, podle toho jak rychle postavil svého draka. K obědu byl chválami opěvovaný segedín s knedlíkem.
Jelikož už nastal čas na vypuštění našich výtvorů, rozhodli jsme se, že na zabloudivšího Pavlíka čekat nebudeme. A že ho najdeme cestou. Což se nakonec stalo. Draci skoro lítali. Pepův lítal úplně a Tomášův byl koupenej, takže se nepočítá.
Soumrak nás zapudil zpět na domů a na večeři. Tam na nás čekaly přetékající mísy těsta na langoše. Takže jsme se vrhli na jejich smažení a následnou konzumaci. Čas jsme si krátili hrami a studiem meteorologických tabulek na příští rok.
Nedělní ráno bylo důležité hlavně pro Klárku, protože odjížděla dřív. Takže si s námi dala snídani a pak se rozloučila a zmizela. My měli ještě čas všechno pořádně uklidit a zabalit si. K obědu jsme si dali těstoviny s masovou omáčkou. A pak už jen obléknout na cestu posbírat co se dá, rozloučit se a vyrazit domů.
Příště už určitě zafouká.