Venku mrzne jako v únoru, prosekali jsme si cestu k proudnici a pak už to šlo samo. Ještěže nejedeme moc daleko. Pondělí 16.7.2012 Únor Ráno nás vzbudilo jemné zavolání: ,,Snídaně!“ To znamenalo, že už je hotová hrachovka s chlebem. Takže jsme se rychle vyhrnuli ze stanů a dali si porci. Mezitím Houbák se Štěpánem uhňahňali vajíčkovku na cestu. Po snídani začalo to pravé hemžení, protože nejen my, ale úplně všichni v tábořišti začali balit. Kus věcí se nacpal do ,,Afky“ a zbytek ke Štěpánovi. Pak proběhlo auto přesouvání. Kluci se vrátili v jednom autě, a to byl signál k tomu, abychom hodili lodě na vodu a vyrazili. Cesta pomalu odtékala až na nás přišel hlad. Takže jsme vylezli na břeh a dali si tu připravenou vajíčkovku. Najedení jsme znovu usedli do svých plavidel a pokračovali dál. První větší zádrhel byl přenášecí jez v Kynšperku, který se Štěpán pokusil seskočit na kajaku, ale jen s těží se vůbec přehoupl přez okraj. Když se mu to povedlo, konečně skočil a udělal tak všem okolo báječnou show. Od jezu jsme odjeli všichni a jelo se dál. Na konci té dlouhé cesty byl jez a tábořiště Šabina na které se už všichni ptali. Na tábořišti stála Ávka, takže všichni postavili stany a převlékli se do suchého. Štěpán s Tomášem utíkali na vlak a jeli na předchozí stanoviště Štěpánovo auto. Mezitím jsme hráli hry. Jelikož byl únor a v únoru má Lucka narozeniny, hodili jsme ji do vody. Asi za dvě minuty přijeli Tomáš se Štěpánem a Lucku tam hodili znova, ale to sme byli na prutech na buřty, na kterých sme si potom upekli buřty, snědli je a šli jsme spát. Aleš a Klárka
Galerie
